V nedávném soudním jednání, Pane Samin Mortazavi úspěšně odvolal zamítnuté povolení ke studiu u Federálního soudu Kanady.
Žadatel byl občanem Íránu, který v současnosti pobývá v Malajsii, a jeho studijní povolení bylo IRCC zamítnuto. Stěžovatel se domáhal soudního přezkumu odmítnutí, přičemž nastolil otázky přiměřenosti a porušení procesní spravedlnosti.
Po vyslechnutí vyjádření obou stran se Soud ujistil, že stěžovatel splnil povinnost prokázat, že zamítnutí povolení ke studiu bylo nedůvodné, a vrátil věc zpět IRCC k novému rozhodnutí.
Důstojník IRCC zamítl žádost o povolení ke studiu v říjnu 2021. Důstojník nebyl přesvědčen, že žadatel na konci svého pobytu opustí Kanadu, a to z následujících důvodů:
- osobní majetek a finanční situace Žadatele;
- Rodinné vazby Žadatele v Kanadě a zemi jejich bydliště;
- Účel návštěvy Žadatele;
- aktuální zaměstnanecká situace žadatele;
- imigrační status žadatele; a
- Omezené vyhlídky na zaměstnání v zemi bydliště žadatele.
V poznámkách úředníka Global Case Management System (dále jen „GCMS“) se vůbec nezabývaly rodinné vazby stěžovatele v souvislosti s úvahami úředníka o usazení žadatele v jeho „země bydliště/občanství“ nebo o jeho vazbách. Stěžovatel neměl žádné vazby ani v Kanadě, ani v Malajsii, ale spíše významné rodinné vazby ve své domovské zemi Írán. Žadatel rovněž uvedl, že se budou stěhovat do Kanady bez doprovodu. Soudce shledal důvod odmítnutí úředníka založený na rodinných vazbách stěžovatele v Kanadě a zemi jejich pobytu srozumitelný a neoprávněný.
Důstojník nebyl spokojen s tím, že žadatel opustí Kanadu na konci svého pobytu, protože žadatel byl „svobodný, mobilní a neměl žádné závislé osoby“. Důstojník však k této úvaze neposkytl žádné vysvětlení. Důstojník nedokázal vysvětlit, jak jsou tyto faktory zvažovány a jak podporují závěr. Soudce to shledal jako příklad „[administrativního rozhodnutí postrádajícího racionální řetězec analýzy, který by jinak mohl soudu umožnit spojit si body nebo se ujistit, že odůvodnění „sedává."
Úředník rovněž uvedl, že studijní plán žadatele postrádal racionalitu a poznamenal, že „není logické, aby někdo, kdo v současné době studuje magisterské studium psychologie na univerzitě, studoval na vysoké škole v Kanadě“. Důstojník však nezjistil, proč to bylo nelogické. Považoval by důstojník například magisterský titul v jiné zemi za stejný jako magisterský titul v Kanadě? Věřil důstojník, že vysokoškolský titul je nižší než magisterský titul? Důstojník nevysvětlil, proč je studium na vysoké škole po získání magisterského titulu nelogické. Proto soudce rozhodl, že rozhodnutí policisty bylo příkladem toho, že osoba s rozhodovací pravomocí nesprávně pochopila nebo nevysvětlila důkazy, které má před sebou.
Důstojník uvedl, že „přijetí stěžovatele proud vezmeme-li v úvahu situaci v zaměstnání, zaměstnání neprokazuje, že žadatel je dostatečně prokázán, že by na konci doby studia opustil Kanadu“. Žadatel však v roce 2019 neprokázal žádné zaměstnání. Žadatel ve svém motivačním dopise uvedl, že po ukončení studia v Kanadě hodlal založit svůj podnik zpět ve své domovské zemi. Soudce se domníval, že odmítnutí na základě této záležitosti bylo nerozumné z několika důvodů. Za prvé, žadatel plánoval opustit Malajsii po studiích. Důstojník tedy nezmínil, proč se domnívají, že Kanada by byla jiná. Zadruhé, stěžovatelka byla nezaměstnaná, ačkoliv byla v minulosti zaměstnána. Důkazy ukázaly, že stěžovatel vlastnil dva pozemky v Íránu a třetí spoluvlastnil s jejich rodiči, ale policista tento důkaz nezmínil. Zatřetí, zaměstnání bylo jediným faktorem, který důstojník zvažoval, pokud jde o usazení v Malajsii nebo Íránu, ale důstojník nezaznamenal, co je považováno za „dostatečné“ sídlo. I v případě, že úředník nebyl spokojen s tím, že žadatel na konci pobytu opustí Kanadu na základě jejich „osobního majetku“, nebral v úvahu žadatelovy pozemky, které jsou považovány za významný osobní majetek.
V jiné věci se soudce domníval, že policista změnil kladný bod na záporný. Důstojník poznamenal, že „imigrační status žadatele v zemi pobytu je dočasný, což omezuje jeho vazby na tuto zemi“. Soudce se domnívá, že policista přehlédl stěžovatelův návrat do jejich domovské země. Žadatel dosud prokázal soulad s imigračními zákony jiných zemí, včetně Malajsie. V jiném případě soudce Walker zmínil, že „zjištění, že stěžovateli nelze důvěřovat, že dodržuje kanadské právo, je vážná věc“, a úředník nedokázal poskytnout žádný racionální základ pro nedůvěru stěžovateli na základě názoru soudce.
V souvislosti s tím, že úředník nebyl přesvědčen o tom, že stěžovatel na konci jejich pobytu odejde na základě jejich finanční situace, existuje několik faktorů, v nichž soudce považuje odmítnutí za neodůvodněné. Soudce se zdálo znepokojivé, že úředník nerespektoval místopřísežné prohlášení stěžovatelova rodiče, „aby plně uhradil náklady na [své dítě] … včetně nákladů na vzdělání, živobytí atd., dokud [žijí] v Kanadě“. Úředník rovněž nezohlednil, že žadatel již zaplatil polovinu předpokládaného školného jako zálohu instituci.
Ze všech uvedených důvodů soudce shledal rozhodnutí o zamítnutí žádosti o studium nedůvodné. Soudce proto návrhu na soudní přezkum vyhověl. Rozhodnutí bylo odloženo a zasláno zpět IRCC, aby je znovu zvážil jiný imigrační úředník.
Pokud byla vaše žádost o vízum zamítnuta úřadem Immigration, Refugee a Citizenship Canada, máte velmi omezený počet dní na zahájení soudního přezkumného (odvolacího) procesu. Obraťte se dnes na zákon Pax a odvolejte se proti zamítnutým vízům.
Autor: Armaghan Aliabadi
Recenzováno: Amir Ghorbani
0 Komentáře